Na Jihovýchod Ilyrijským mořem...
… na jih od zemí ovládaných kelty a na západ od zemí galských, leží nad nedohledným mořem hornatá země divokých Ilirů. Krajina je to krásná, ale divoká, hodící se spíše k pastevectví nežli k pěstění pšenice. Ilyrové pak jsou kmen mnoha rozporů. Umí být divocí, zpupní a lační po cizíc penězích, stejně tak vstřívcní, pohostinní a neskonale štědří. A právě do příbřežních vod jejich moře má vést výzkumná plavba, jíž se my, suchozemské krysy, máme zúčastnit coby řadový námořníci….
Ánébó zcela jinak :)
Tak jsme se ženou přemýšleli, jak se z toho všeho tady nepo… a kde bychom v rámci našeho aktuálně v mnoha směrech limitovaného rozpočtu mohli vypustit ventily. Plánů bylo mnoho, ovšem v každém vězel háček či hák. V polovině roku měnit zaměstnání má možná v dlouhodobém horizontu i pozitivní dopady, v horizontu krátkodobém to znamená jen to, že se vám vzácnou, až dojemnou shodou okolností nedostává ani peněz, ani dovolené. A tak jsme se se slzou v oku rozloučili pro tento rok s Jihovýchodní asií a potupně přijali představu nějakého Last minute zájezdu, který by lépe reflektoval naše aktuální možnosti.
A pak to přišlo. Terčina spolupracovnice Bára se mezi řečí zmínila o tom, že jezdí s partou pravidelně na jachtu do Chorvatska, že aktuálně dávají dohromady posádku a jestli prý by nás to nezajímalo.
No jasně že zajímalo! Už X let, v přesných intervalech, štymujeme, jak naplnit naše mořeplavecké touhy. Pravidelně smutně obhlížíme bílé jachty v marínách a nepokrytě závidíme ošlehaným mořským vlkům v přístavních konobách. My suchozemci, ošlehaní pouze větry hospodské klimatizace, můžeme těžit pouze ze vzpomínek na mládí strávené nad Verneovkami či jinou romantickou četbou. Dlouho jsme mysleli, že jediný způsob jak se dostat na moře je pořídit si kapitánské zkoušky. A to jak jistě uznáte je dosti radikální řešení. Zejména s ohledem na to, že netušíme, jestli nebudeme blejt, ještě než vyjedeme z přístavu :) A najednou taková příležitost…. To se prostě nedá odolat…
Johohó! Vzhůru na palubu! Tisíc kulí a láter! Pintu rumu sem! :D