Před vyplutím...
„…. a tehdy naložili na mezky sudy se zelím a se soleným hovězím masem, aby za svými zády zanechali vše dosavadní, vše suchozemské a vydali se na jih za tesklivým vábením nekonečného a nedozírného moře.“
A tak nám začali přípravy.
Se zaujetím jsem se začal shánět po zdrojích informací, které každý mořeplavec musí znát. Terestrická a astronomická navigace, druhy plachet a jejich užití, Merkatorova mapa a přepočet uzlů na metry za sekundu a zpět se staly mým novým koníčkem. A to všechno s největší pravděpodobností naprosto zbytečně, neboť kapitán je zřejmě do morku kostí prosolený a ošlehaný kdečím :)
Ale znáte ty dobrodružné příběhy, právě ta osoba zodpovědná za životy mnohých se vždycky nacpe zkaženým lososem, je smetena bouří do moře nebo prostě zahyne nějakým vynalézavým, nepravděpodobným, leč neodvratným způsobem. A a pak právě nastává chvíle pro neznámého a doposud přehlíženého mladého hrdinu, aby vystoupil z šedi davu a v poslední chvíli zachránil patřičný počet životů v jinak zcela bezvýchodné situaci. A až se mě kruté moře zeptá „ Co jsi dělal ve chvílích volna před vyplutím?“, já budu připraven!
(a navíc mě to fakt zajímá)
Celý proces výběru maríny i lodě šel zcela mimo nás, neboť jako nejnovější členové posádky máme jednak velmi málo co k tomu říci a jednak o tom víme prdinec (což je v podstatě to samé, ale dvakrát zdůrazněno to nejlépe vystihuje skutečný stav věcí). Takže naše loď je (bože chraň) německého původu! Zjevně při výběru nebyl brán zřetel na historickou skutečnost, že německé plavidla se prostě výborně potápějí, ať už jsou k tomu určena, či nikoliv. Vzpomeňte si jen na Admiral Graf Spee u Montevidea nebo Bismark. No nezbývá než doufat, že se to za těch 50 let konečně naučili :D
Tak to je ona, Bavaria 44:
Co se týče domovského přístavu, volba padla na Marinu Šibenik- Zaton. Nachází se na východě šibenického zálivu, poblíž ústí řeky Krky. Je to jen coby kamenem dohodil od Národního parku Krka, který jsme sice už navštívili, ale pokud bude čas, uvidíme…
Jak se nám blížil termín plavby, začali se řešit praktické věci. Osobní seznámení s posádkou, společný nákupní seznam, jídelníček a tak. A tehdy to prasklo! Kurdějí se bát nemusíme, zeleniny bude habakuk. Většina posádky jsou totiž nekompromisní býložravci a kdo jim bude odporovat, bude udušen červenou čočkou! Ode dne tohoto strašlivého zjištění se budím zpocený a s výkřikem „Pečená dýně Hokaidó!“ na rtech upadám v nekontrolovatelný třas :D
No tak jak tak, těšíme se převelice.
Kostky jsou vrženy, slivovica nalahvována, SPZ (Salám Poslední Záchrany) zakoupen. Pozítří vyrážíme…